NOVÁ GENERACE PSYCHOLOGŮ: ROZHOVOR
Část rozhovoru publikovaného v novinovém tisku dne 1. března 2019 ...
Můžete krátce představit vaši ordinaci a poradnu. Čím se vlastně zabýváte?
Asi jako všichni psychologové, i my jsme takoví doktoři přes duši. Pečujeme o psychické zdraví, ale i o to fyzické, protože jde o dvě spojité nádoby. Prosazujeme to, čemu říkáme "lidská medicína". Od ostatních psychologů se ale lišíme. Kromě poradenství, hypnózy nebo terapie lidem pomáháme změnit se a využíváme k tomu nejnovější vědecké poznatky a přístupy. Pokud k nám přijdete kvůli stresu, odnesete si nejen vnitřní klid, ale i nový pohled na život. Budete zkrátka celkově jinak přemýšlet. Víte, je dobré nemít úzkost nebo depresi, ale samo o sobě to ke spokojenosti v životě nestačí. Lidí bez deprese je naštěstí stále ještě hodně, ale přesto nemusí být šťastní. Oni sami tvrdí, že se cítí neúplně a něco jim schází. Takoví lidé potřebují změnu, a proto přichází k nám. Nemusí jít vždy o změnu hmatatelnou. Mluvíme o změně v myšlenkových vzorcích a v prožitcích. Dramaticky totiž přibývá těch, kteří mají důvod být šťastní po stránce rozumové, ale šťastní si nepřipadají. U takových lidí může terapeutická práce zahrnovat osobní rozvoj. Změnu toho, jak se cítí, jak smýšlí, s čím se ztotožňují a jak si celkově připadají. Lidská medicína je o prohloubení vnitřní moudrosti. Moudrosti, která v člověku rozpoutá pozvolné, ale zásadní životní změny.
Proč by měl dnes člověk vyhledat služby psychologa?
V dnešním světě jsou zásadně jiné životní podmínky, než na jaké jsme byli zvyklí. Mnoho lidí se žene za materiálním dostatkem. Chtějí lepší práci, větší dům, dražší dovolené a předpokládají, že s větším množstvím věcí se budou mít líp. Často se srovnávají s ostatními, kteří dosáhli úspěchu a vidí jen výsledek práce, ale nikoli překážky, které museli překonat. Vidí jen výsledek práce, ale nikoli dlouhý čas, který pro ně byl těžký a stresující. Reklama, mediální osvěty a sociální sítě nás jen utvrzují v tom, jak se máme v porovnání s ostatními špatně. Předkládají nám, co vše bychom měli mít a zažít, abychom byli šťastní. Ženeme se za nedostižným ideálem a hodnoty, které tento ideál reprezentuje, často ani nejsou naše. Na cestě za převzatými ideály potkáváme překážky, na které ale nejsme připraveni, a tedy ani na s nimi spojený stres.
Na jednu stranu máme nyní spoustu možností, na druhou stranu obrovsky roste psychický tlak. Pro zvládání dnešního života je třeba se naučit mnohé dovednosti. Čím více je možností, mezi kterými je třeba se rozhodovat, a čím větší je dostupnost čehokoli, co můžete mít, ale zatím to ještě nemáte, tím větší je vaše nespokojenost. Ztrácíme se v koloběhu života bez zamyšlení, kam směřujeme a jaký nám to dává smysl. Často si neuděláme prostor na to, vše promyslet, utřídit si myšlenky, a jen přežíváme ze dne na den. Někdy smysl ztratíme v náporu každodenních povinností, aniž bychom si toho všimli. Pak trpí naše vztahy, děti a partneři, pro které to všechno často děláme.
Jaký je rozdíl mezi dětskou a dospělou psychologií?
Zásadní rozdíl je v tom, že děti jsou daleko více prožitkové a v terapii tedy využíváme jiné techniky. Často saháme po různých pomůckách, které jsou pro děti více zážitkové a přitažlivější. Práce s dětmi tedy zahrnuje různé hračky, pískoviště, obrázky, terapeutické karty a podobně. Práci samozřejmě přizpůsobujeme věku dítěte. Na druhou stranu je práce s dítětem často více o práci s rodičem. Když se na psychologa obrátí rodič kvůli dítěti, spočívá úspěšná terapie také ve schopnosti dospělého pochopit lépe sebe samého. Své výchovné návyky a své postoje. Rodič vlivem zkušeností, zažitou výchovou a utvořenými názory na svět významně formuje dítě a to někdy i tak, jak často nechce. Ve chvíli, kdy rodič změní své postoje a návyky, často zmizí i dosavadní problém dítěte.
A teď druhá část vašeho dotazu. Když se na psychologa obrátí dospělý, je úspěšná léčba nebo pomoc zpočátku o naslouchání a samozřejmě i o domluvě, co klient od psychologa očekává a kam směřuje. Diagnostické metody jsou na místě, ale dle našeho názoru jsou druhotné. Spoustu o člověku poznáte na základě chování, z jeho slov, také podle toho, co o sobě řekne i neřekne a jak smýšlí o světě. Primárně důležitá je samozřejmě empatie a odborná znalost lidské povahy.
Když se ale vrátím k vaší otázce, tak rozdílů mezi dětskou a dospělou psychologií je celá řada. Výhodou pro kvalitní práci je, pracuje-li psycholog s oběma skupinami. Je nás takových menšina a máme štěstí, že jsme měli a stále máme takřka každodenní možnost pomáhat jak dospělým, tak i těm nejmenším. Prostřednictvím ochoty Města Třebíče docházíme denně do školek a do základních škol. O terapii čím dál více žádají jak senioři, tak i ženy a muži v produktivním věku.
Jaké jsou nejčastější diagnózy v současnosti?
S příchodem třetího tisíciletí jsou to rozhodně depresivní, úzkostné a psychosomatické stavy a symptomy. V případě depresivních a úzkostných stavů se jedná především o nepříjemné nálady a prožitky. Psychosomatické symptomy si lze představit pod různými bolestmi, poruchami orgánů či celkovou únavou, které vznikají v psychice a nemají fyziologickou příčinu. V současné době se však setkáváme i s obtížným zvládáním stresu, poruchami přizpůsobení či různými závislostmi. Jak fyzické, tak psychické problémy jsou vždy zásadně ovlivněny společností, v níž žijeme, a životním stylem jedince.
Kde jsou největší rizika psychického zdraví u dětí i dospělých?
Hlavní riziko spočívá v tom, že lidé zbytečně čekají, až jim bude nejhůř. Teprve když se jim vše zbortí, tak se obrátí na odbornou psychologickou pomoc. Nemusí však čekat, až na ně kromě prkýnka spadne celá střecha. Odborná pomoc by byla rychlejší a psychické dopady menší. Je přirozené, že chceme nejdříve řešit své potíže svými silami. Často však s odbornou pomocí čekáme zbytečně dlouho nebo náš problém cíleně neřešíme. Každý se častokrát dostane do situace, kdy mu může být odborná pomoc zásadně prospěšná. Málokdo pečuje o své duševní zdraví tak, jak by si zasloužilo. Upřednostňujeme stále naše fyzické zdraví a domníváme se, že to stačí. Psycholog vám však může pomoci lépe zmapovat současnou životní situaci a tím působí terapeutické sezení také jako prevence před možným problémem. Proto je dobré zajít na terapii, i když je vše relativně v pořádku. Stejně jako je dobré jít pravidelně k zubaři i když zrovna nemusíme mít žádný zubní kaz.
Co si budeme nalhávat, určitým rizikem je i to, že jsme materialistická společnost. Za zubařem většinou zajdeme, protože náš chrup je něco hmatatelného. Na zub si můžeme sáhnout a vidíme ho v zrcadle. Když bychom se ale měli obracet k psychologovi, považujeme to mnohdy za zbytečné. Jako bychom si řekli "jde přece jen o psychiku". Nemá tvar, nedá se koupit, nezaplatili jsme za ni desítky nebo stovky tisíc v supermarketu. Daň za její opomíjení je ale tak obrovská, že nějaký zubní kaz nebo fraktura kosti je vedle toho veselá událost. Věříme ale, že se lidé poučí. Že pochopí skutečný význam myšlenek a emocí na vše, co dnes a denně děláme.
Za spolupráci s redaktory děkují Dr. Krpoun a Mgr. Kolářová.